Používání pečetí k potvrzování písemností bylo prováděno již v raném středověku. Nejprve bylo zaváděno hlavně v královských kancelářích a u církevních institucí. Později pečetí používá také šlechta a města. Rychtáři a konšelé na vesnicích začínají pečetí používat na konci 15. století, hojněji až s větším rozvojem vesnické samosprávy v průběhu 16. a 17. století. Po roce 1850 se místo pečetí začínají uplatňovat razítka.

Co je to vlastně pečeť. Tímto pojmem nazýváme otisk kovového rytého pečetidla (typáře) ve vosku (včelím nebo pečetním), nebo také v kovu. Pečeť otisknutá v kovu (olovo nebo zlato) se nazývá bula. Barva pečetí zejména u měst byla různá (černá, zelená, červená). Později u všech uživatelů pečetí převládala červená barva pečetního vosku. Tvar pečeti byl většinou kulatý, ale existovala i pečeť štítovitého, vejčitého nebo i čtvercového tvaru. K listinám a dalším písemnostem byly pečeti přivěšeny bud' na proužku pergamenu, nebo na svazku jednobarevných, ale i různobarevných nití. Někdy byly pečeti ukládány do misek z včelího vosku, později do dřevěných nebo kovových pouzder. Později jsou přitiskovány přímo na písemnost, někdy ve formě tak zvané clony. Byl to kousek papíru, často s různě ozdobně vystřihovanými okraji, položený na slabší vrstvičku pečetního vosku. Teprve přes tento papírek se otiskovalo pečetidlo (typář). Na vlastní pečeti rozeznáváme legendu a pečetní znamení. Legenda je většinou ve formě opisu po obvodu pečeti, pečetní znamení bývá zpravidla umístěno v ohraničeném pečetním poli. 

Jak již bylo uvedeno, razítek se u obcí začalo používat až po roce 1850. U vrchnostenských úřadů a měst byla razítka používána již dříve. Zpočátku byla kovová, od konce 19. století se začala používat gumová razítka. Tvarem a obsahem se shodují s pečetěmi. 

Horní Dobrouč 

Nejstarší podoba pečetí této obce pochází z roku 1804. Starší otisk se prozatím nepodařilo nalézt. Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo bylo převážně německé národnosti, odrazila se tato skutečnost i v pečeti a později i v razítkách. 

Nejstarší pečeť je ohraničena provazcem a po obvodu má opis s textem GEMEIN ~ DIDERSBACH (Pečeť obce Horní Dobrouč). Pečetní pole ohraničené linkou má na stranách po jedné palmové (?) ratolesti. V dolní části jsou zkřížené. V horní části pečetního pole je koruna o třech lístcích, uprostřed pole je ozdobný ornament. 

Dle heraldické symboliky je palmová ratolest znamením vítězství, jinak také štědrosti a plodnosti. Koruna, podobně jako koruna ve znaku města Lanškrouna, zřejmě připomíná nejstaršího pána obce a celé okolní krajiny, českého krále, to znamená, že se jedná o korunu královskou. Ornament byl použit jen pro vyplnění volného místa v pečetním poli. Tato pečeť byla užívána až do roku 1850, snad i nějaký čas i po tomto datu. 

Jakou pečeť nebo razítko užívala obec po roce 1850, zatím není známo. Jeho otisk se dosud nepodařilo objevit. 

Od konce minulého století až do počátku tohoto století bylo používáno razítko, které mělo po obvodu opis GEMEINDE DITTERSBACH. Uprostřed neohraničeného razítkového pole je koruna s dvěma oblouky posázenými perlami. Na jejím vrcholku je říšské jablko. 

Po vydání zákona o užívání českého a německého jazyka v úřadování obcí z roku 1927 bylo nutné tomuto zákonu přizpůsobit i razítka, která musela být dvojjazyčná, pokud v obci žilo alespoň 20 % obyvatel jiné národnosti. V Horní Dobrouči bylo obecní razítko tomuto zákonu přizpůsobeno na začátku 30. let tohoto století. Nové razítko mělo po obvodu opis Obec Horní Dobrouč + Gemeinde Dittersbach +. Uprostřed neohraniče­ného razítkového pole je jako obecní znamení koruna s třemi lístky a dvěma oblouky posázených perlami.

Na koruně je říšské jablko. Toto dvojjazyčné razítko bylo užíváno až do roku 1938. 

Po obsazení českého a moravského pohraničí Německem v říjnu 1938 byla postupně ve všech obcích zaváděna mimo jiné i jednotná německá razítka. Ač se otisk tohoto razítka z Horní Dobrouče prozatím nepodařilo doložit, můžeme ho rekonstruovat podle razítek užívaných v jiných obcích na Lanškrounsku, které také byly zabrány Německem. V horní polovině tohoto razítka byl frakturním písmem třířádkový nápis Gemeinde (Ditters­bach) Landkreis Landskron. V dolní polovině razítkového pole byla říšská orlice s rozepjatými křídly, která držela ve spárech věnec s hákovým křížem uprostřed. 

Po osvobození v květnu 1945 bylo zpočátku užíváno prozatímní razítko, jehož podoba zatím není známa. Po ustavení místního národního výboru bylo zavedeno razítko odpovídající této změně. Po obvodu byl opis Místní národní výbor + v Horní Dobrouči +. V razítkovém poli ohraničeném linkou je lev ze státního znaku. V následujícím roce bylo toto razítko vystřídáno novým. Po obvodu mělo opis MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBOR + V HORNÍ DOBROUČI, spr. okr. Lanškroun +. V razítkovém poli ohraničeném linkou je opět lev ze státního znaku. Podobná razítka byla užívána až do sloučení Horní Dobrouče s Dolní Dobroučí v roce 1976. 

Zdroj: Jan Křivohlávek, okresní archiv ÚO